Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje panička občas hledá na internetu nějaké užitečné informace o tom, jak se o mě starat, jak pečovat o moje uši, oči, jak opečovávat tlapky a drápky i moji citlivou kůži. Bílí bulíčci mají občas kožní problémy, i mě občas nějaké čas od času potrápí, ale panička i pán nic nezanedbají a už ví, co mi na to pomůže.
 
Moc se nám líbí knížka od Bethany Gibson "BULTERIER", mám v ní i svoji fotku, úplně vzadu na poslední stránce je na ní místečko :-) Moji páníčci se v ní dočetli o tom, jaká dobrodružství nás spolu čekají, jak mají připravit domov na můj příchod, jak je to s očkováním, s mojí výchovou, výcvikem k poslušnosti... zkrátka je to moc užitečná knížka, který se bude jistě hodit i ostatním majitelům bulíčků.
 
Jsem veselý a hravý bulík, nebývám nemocný, ale když mi byl rok, našla mi panička na krku bouličku, která se nevstřebávala, ale naopak rostla a tak jsem musel navštívit pana doktora. Pan doktor Benda (z veterinární kliniky Zodiacus 97), ke kterému chodím od prvního dne, co jsem přijel do Plzně, mě nejdřív píchnul jehlou, snažil se z té bouličky vysát nějakou tekutinu, ale nic tam nebylo, proto se rozhodl, že mi tu bouliču raději vyndá. Jsem statečný, nemusel mě ani celého uspat, páníček i panička mě drželi, já seděl na stole a panObrazek doktor mi bouličku vyoperoval během půl hodinky a poslal ji na rozbor. Panička se bála, abych nebyl vážně nemocný a neumřel na rakovinu jako můj předchůdce, vždyť jsem byl teprve roční štěně, ale nakonec to dopadlo moc moc dobře, výsledky z laboratoře ukázaly nezhoubný růst vazivové tkáně. A pan doktor byl tak šikovný, že odoperoval všechno a nic dalšího už mě pod kůží na krku netlačí. Obvazy jsem měl jen dva dny, trochu jsem si chtěl jizvičku škrábat, ale panička byla se mnou týden doma a dohlédla na mě, abych se zahojil co nejrychleji. Dneska už jizvička krásně zarostla srstí a nikdo nic nepozná.

 

ObrazekStejně jako ostatní bulíčky i mě občas potrápí pleška mezi ušima. Největší plešaté kolečko jsem měl, když mi byl rok (shodou okolností to bylo v období, kdy se mi udělala pod kůží na krku rostoucí boulička. Na fotce už jí mám vyoperovanou). Poslední dobou mám srst krásnější než kdykoliv před tím, dostávám pravidelně pupalkový olej a jiné potravinové a vitaminové doplňky, které mi prospívají (vyhovují mi Fitmin tablety na srst). Koupu se jen jednou za čas v hypoalergenním šamponu, ale nemám to moc rád. Mnohem raději se válím na gauči vedle paničky nebo pána.

 

Občas si lížu přední pacinky víc, než bych měl a tak mám vlhko mezi drápky. Když se mi tam objeví náznak plísně, namaže mi to panička hned Canestenem a brzy je po problému. Na podrážděnou kůži také perfektně pomáhá Aviril.

 

Protože chodíme všichni tři často na procházky, brousí se mi drápky samy a nepotřebuju je nijak jinak udržovat. Jen čas od času mi musí páníček zkrátit pátý drápek na vnitřní straně předních tlapek, ten roste bez kontaktu se zemí a nebrousí se. Je to raz dva hotové.

 

V létě nebo v zimě, když chodíme na procházky, mi panička ošetřuje polštářky na tlapkách vazelínkou, aby mi je mráz nebo naopak rozehřáté chodníky nepoškodily, aby se mi tlapky nevysušily. Občas mi to ale doma po namazání trochu klouže, tak musím dávat větší pozor.

 

Zoubky sice nemám výstavní, ale mám je zdravé. Denně dostávám žvýkací pochoutky omezující vznik zubního kamene a jednou za čas mi panička s pánem vyčistí zuby kartáčkem a dětskou zubní pastou Perličkou. To se pak olizuju ještě půl hodiny po proceduře :-) Moc rád si hraju s kostmi z buvolí kůže, koušu sušené vepřové uši nebo jiné dobroty na hraní. Panička na mě ale dává pozor, abych nespolkl moc velkou část ucha nebo abych se nezadusil. Občas se mi něco zasekne mezi zuby a já pak dělám skoro kotrmelce, abych se toho zbavil. Většinou musí zakročit pán a statečně mi zaseknutou dobrotu vyndat přímo z tlamy (já mu občas pomáhám a snažím se to konečně rozkousnout). Ale ještě jsem ho nepokousal. Vím, že mi chce pomoct. Většinou jsem ale smutný, protože mi tu dobrou hračku seberou a je po hraní....